Praha, 13. 06. 2024 – S týráním, zneužíváním nebo zanedbáváním péče se v Česku ročně setká až 40 % lidí starších 65 let žijících v domácím prostředí. Řada zažívá násilí opakovaně a intenzivně. Většina o tom s nikým nemluví. Poukazuje na to výzkumná zpráva autorského kolektivu RESTABUS i zkušenosti nevládních organizací, které se zabývají pomocí seniorům a seniorkám.
„Víme, že jsou každý rok tisíce seniorů vystaveny fyzickému a psychickému násilí, materiálnímu a finančnímu zneužívání, omezování osobních svobod, podrývání důstojnosti a dalším typům útlaku. 15. června si připomínáme Světový den proti násilí na seniorech a seniorkách a je to příležitost se podívat na příběhy a data z nových výzkumů, ale také si uvědomit, že my všichni můžeme být svědky podobného jednání a je třeba jej vnímat a předcházet mu. Velké díky patří všem, kdo jsou vůči ohrožení seniorů citliví a podávají včas pomocnou ruku,” říká zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) vznikla v reakci na nejnovější vědecké studie pracovní skupina zaměřená na problematiku bezpečí seniorů a prevenci týrání seniorů. Je tvořena mezioborovým týmem odborníků.
„Cílů pracovní skupiny je několik. Chceme především identifikovat hlavní rizikové faktory a situace, které vedou k různým formám zneužívání a násilí na seniorech. Součástí této snahy jsou i návrhy preventivních opatření a strategií pro ochranu seniorů a příprava námětů na případné změny legislativy, které budou seniory lépe chránit a zároveň poskytnou potřebnou podporu těm, kteří se násilí dopouští třeba jen z přetížení nebo neznalosti. Důležitým úkolem je také zvýšení povědomí veřejnosti. Problematika zneužívání a týrání seniorů je spojena s vysokými společenskými náklady, kterým lze ale díky prevenci předejít,” vysvětluje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
„Většinou ani nevíme, jak křehké je stáří. Co může přinést za trable, nepochopení a jakou bagatelizaci vážných problémů. Proto se u příležitosti tohoto významného mezinárodního dne zvyšování povědomí o násilí na seniorech ptáme: jak důstojně budou současní, ale i budoucí senioři stárnout? Jak to stárnutí bude bezpečné? A co pro to udělat dnes?” Dodává místopředseda senátního Výboru pro zdravotnictví Lumír Kantor.
„Potřebujeme nový zákon a lepší vymahatelnost těch stávajících, včetně podpory rychlejšího a obecnějšího zavádění principů restorativní justice, abychom dekriminizovali to, kde je potřeba především uzdravení vztahů. Potřebujeme i nové a spolehlivější cesty k empirickým datům a jejich adekvátní interpretaci. Násilí na seniorech musí přestat být tabu, děje se všem, všude a v nejrůznějších podobách. Pouze hledáním nových forem podpory obětem, přeživším i původcům násilí dospějeme ke společnosti ve které se nebudeme bát stárnout,“ říká Lucie Vidovićová, sociální gerontoložka Centra pro výzkum stárnutí Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí RILSA, kde s podporou Technologické agentury ČR koordinuje projekty RESTABUS a FEANCI, přinášející data o výskytu násilí vůči starším dospělým v ČR v domácím prostředí i v sociálních a zdravotních službách.
Nadávky, fyzické trestání a ponižování pacientů se však objevují i v zařízeních pro seniory. „Díky skryté nahrávce se potvrdila podezření, jak personál v jisté LDN zachází s pacienty. Máme důkazy o tom, že někteří zaměstnanci se na klientech dopouštějí násilí a chovají se velmi hrubě. Křičí na ně vulgární urážky, bez zápisu do dokumentace je kurtují. Vůbec nereflektují, že pacient se zmateně nebo agresivně nechová úmyslně, ale proto, že je v deliriu, dezorientovaný, dementní. Jde o vážný systémový problém, který ukazuje na zásadní nedostatek empatického přístupu k těm nejzranitelnějším,” uvádí advokátka Barbora Steinlauf s tím, že je zapotřebí legislativních změn, které povedou k lepší ochraně práv pacientů.
„Násilí, zneužívání a zanedbávání starších osob se zcela vymýtit nedá, ale musíme mu předcházet, rozpoznávat situace dřív, než dojde ke krizi. Proto musíme syndrom Elder Abuse and Neglect dobře znát a rozpoznávat. Jan Lorman a kolektiv autorů vytvořili Metodiku, v níž jsou popsány typy zneužívání, rizikové faktory, příznaky i metody detekce. Víme, že jen čtvrtina obětí někomu o svém utrpení řekne, nevěří, že se dočká pomoci, bojí se pomsty a nechce poškodit pověst rodiny. Za ochranu před násilím je odpovědný i stát, protože bezpečí je základním lidským právem. Proto potřebujeme zákonné řešení, systém, ve kterém bude existovat dostupná a široce známá nezávislá instituce, která se bude zabývat individuálními stížnostmi,” dodává ředitel Gerontologického institutu a zakladatel organizace Život 90 Jan Lorman.
Život 90 nabízí pomoc na anonymní lince důvěry SENIOR – TELEFON 800 157 157, která je k dispozici bezplatně a nepřetržitě. V roce 2023 na lince proběhlo 240 hovorů ohlašujících násilí a špatné zacházení. Gerontologický institut k tématu také publikoval sérii videoklipů, upozorňujících na málo známé typy zneužívání a zanedbávání. Vydává letáky, kde jsou uvedena místa, kam se oběť nebo svědek může obrátit.
„Podle našich statistik výskyt tématu domácího násilí v hovorech na Linku seniorů klesá, od roku 2021 až o polovinu v roce 2023. Na vzestupu jsou naopak témata deprese a sebevražedného jednání, která s problémem tzv. EAN mohou úzce souviset. Stále platí, že je v případech domácího i obecně seniorského násilí těžké najít odpovídající následnou pomoc, či vůbec volající přesvědčit, že ji mají hledat. U seniorů se také objevuje specifický pocit studu, pokud je agresorem jejich dítě. Trpí jím všechny oběti domácího násilí a přibývá k němu ještě pocit viny a sebeobviňování typu: Je to moje chyba, protože takhle jsem si ho/ji vychoval. Je to moje dítě a nechci jít proti němu,“ říká zástupkyně ředitelky Linky seniorů 800 200 007 neziskové organizace Elpida Klára Gramppová Janečková. První pomoc v krizi pro seniory a jejich blízké najdete na stránkách Něco se stalo.
