Nedobrovolná hospitalizace. Dvě slova, která poskytovatele zdravotních služeb znamenají mimořádnou zodpovědnost. Z pohledu práva jde o zásah do základních lidských práv – osobní svobody a autonomie vůle pacienta. Proto by k ní mělo docházet pouze tehdy, jsou-li jednoznačně splněny zákonné podmínky. Dosavadní praxe ve zdravotnictví přitom ukazuje, že práva pacientů nejsou respektována, a dochází tak k nedobrovolným hospitalizacím v rozporu se zákonem.
Ministerstvo zdravotnictví proto vydalo metodický pokyn, který má sjednotit přístup k nedobrovolné hospitalizaci a zajistit ochranu práv pacientů. Tento krok je klíčový, protože hospitalizace bez souhlasu pacienta představuje zásah do osobní svobody, zejména u duševně nemocných osob nebo osob pod vlivem návykových látek. Pokyn klade důraz na podrobné vysvětlení důvodů hospitalizace a zapojení pacienta do rozhodování, pokud je to možné. Cílem metodického pokynu je poskytnout poskytovatelům zdravotních služeb nástroje a pravidla, která jim umožní nejenom zajistit adekvátní péči, ale také respektovat základní práva pacientů a chránit je před zbytečnými zásahy do jejich svobody a autonomie rozhodování.
Metodický pokyn kromě podmínek pro nedobrovolnou hospitalizaci zdůrazňuje, že i v případě, kdy je pacient nedobrovolně hospitalizován, má právo odmítnout jednotlivé zákroky a léčebné výkony. Obsahem rozhodnutí soudu o přípustnosti nedobrovolné hospitalizace či dalšího držení pacienta ve zdravotnickém zařízení je totiž vždy pouze omezení osobní svobody, nikoliv nahrazení informovaného souhlasu pacienta s poskytováním jednotlivých zdravotních výkonů.
V případě, kdy pacient není v důsledku svého zdravotního stavu schopen s poskytováním zdravotních služeb vyslovit souhlas a tyto zdravotní služby lze poskytnout toliko s jeho souhlasem, pro jejich poskytnutí se vyžaduje zástupný souhlas vyslovený osobou určenou pacientem. Pokud pacient takovou osobu neurčil či v rozhodný okamžik není pro poskytovatele taková osoba dosažitelná, může souhlas vyslovit manžel/ka, rodič nebo jiná svéprávná osoba blízká.
Hospitalizovanému pacientovi lze bez jeho souhlasu nebo bez souhlasu zástupce pacienta poskytnout (§ 38 odst. 3 zákona o zdravotních službách):
i. pouze neodkladnou péči, a to za předpokladu, že mu jeho zdravotní stav neumožňuje souhlas vyslovit; tím není dotčeno případné dříve vyslovené přání pacienta, pokud se toto přání vztahuje k poskytnutí zvažované péče;
ii. neodkladnou péči vztahující se k léčbě závažné duševní poruchy, pakliže by v důsledku jejího neléčení pravděpodobně došlo k vážnému poškození zdraví pacienta (možné důsledky neléčení duševní poruchy, ať už bezprostřední nebo vzdálené musí lékař pacientovi a případně jeho opatrovníkovi nebo zákonnému zástupci srozumitelnou formou vysvětlit).
Odkaz na celý metodický pokyn naleznete zde: https://mzd.gov.cz/metodicky-pokyn-ke-spravnemu-postupu-poskytovatelu-zdravotnich-sluzeb-pri-nedobrovolne-hospitalizaci-pacienta/
