Doposud jsme měli za to, že následky povinných očkování mohou být odškodněny pouze v případě, že očkování bylo provedeno před rokem 2014 nebo po 7. 4. 2020. Období mezi uvedenými roky nebylo pokryto žádným právním předpisem, který by zakotvoval možnost žádat odškodnění. To se mění s přelomovým rozsudkem Nejvyššího soudu z minulého týdne. Podle tohoto rozsudku následky povinných očkování mohou být odškodněny podle zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním i v případě, kdy očkování bylo provedeno a následky nastaly v období od roku 2014 do dubna 2020.
V řešeném rozsudku se Nejvyšší soud zabýval případem nezletilého chlapce, který se v roce 2015 podrobil očkování očkovací látkou Infanrix a necelý týden po očkování utrpěl levostrannou obrnu lícního nervu těžkého stupně s trvalými následky. Chlapec v zastoupení svých rodičů žádal odškodnění od státu ve výši 4 mil. Kč. Prvoinstanční i odvolací soud žalobu zamítl s odůvodněním, že odškodnění následků povinného očkování provedeného po roce 2014 nemá zákonnou oporu, tedy že žádný právní předpis nepředpokládá, že by stát měl být povinen odškodňovat následky povinných očkování.
S tímto odůvodněním se Nejvyšší soud neztotožnil. Ve svém rozsudku uvedl, že v současném právním řádu existuje zjevná mezera pro odškodňování následků povinných očkování po roce 2014, kdy byl zrušen předešlý občanský zákoník, jenž možnost odškodnění předpokládal, a před dubnem 2020, kdy byl přijat nový zákon, který tuto možnost opětovně explicitně zakotvuje. Dle Nejvyššího soudu je nespravedlivé, aby osoby očkované po roce 2020 nárok na odškodnění měly, a osoby očkované v období mezi lety 2014 a 2020 nikoliv. Podle Nejvyššího soudu tak nezbývá než vyplnit stávající mezeru vztažením zákonné úpravy vyplývající ze zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním i na období před jeho přijetím.
Nejvyšší soud vysvětlil, že zpětná účinnost zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním je v tomto případě ospravedlněna tím, že umožní dosáhnout spravedlivé náhrady poškozeným, kteří by jinak bez rozumného důvodu takové právo neměli. Je to stát, který pod hrozbou správní sankce ukládá občanům povinnost podrobit se konkrétním druhům očkování ve veřejném zájmu. A je to rovněž stát, kdo nesplnil svou povinnost a nevytvořil zákonný podklad pro náhradu újmy způsobené těmito očkováními v období od roku 2014 do roku 2020. Tím, že Nejvyšší soud dovodil odpovědnost státu za újmu z povinného očkování podle zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním i pro období od roku 2014 do roku 2020, v praxi naplnil požadavek vyplývající z Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, který říká, že každý má právo na spravedlivé odškodnění újmy vzniklé zdravotním výkonem.
Vznikla vám nebo vašim dětem újma spojená s povinným očkováním?
Podrobili jste se povinnému očkování v uplynulých letech, a vztahujete se tak na vás nově možnost žádat odškodnění dle zmiňovaného rozsudku Nejvyššího soudu? Ozvěte se, jsme Vám k dispozici. Pokud se chcete o problematice odškodňování následků povinných očkování nebo očkování proti COVID-19 dozvědět více, přečtěte si komentář k zákonu o náhradě újmy způsobené povinným očkováním.
